Jaké finanční produkty existují? Setkali jste se s peněžním trhem? Věděli jste, že většina bankovních produktů, které využíváte, je právě peněžním trhem? Jaké vkladové produkty existují? Na všechny tyto dotazy dnes spolu najdeme odpověď.
Peněžní trh je trh, kde se obchodují krátkodobá finanční aktiva, jako jsou například certifikáty vkladů, komerční papíry a státní dluhopisy. Tato aktiva jsou nejčastěji splatná do jednoho roku a slouží jako zdroj likvidity pro banky a jiné finanční instituce. Peněžní trh se liší od kapitálového trhu, kde se obchodují dlouhodobá aktiva, jako jsou akcie a dluhopisy s vyšším splatným obdobím. Na peněžním trhu se tedy obchodují krátkodobá aktiva, a proto je riziko nižší než na kapitálovém trhu.
Peněžní trh má klíčový význam pro centrální banky, které se na něm snaží regulovat úrokové sazby a udržovat finanční stabilitu. Centrální banky využívají peněžního trhu k implementaci své měnové politiky a ke kontrole inflace.
Investoři, kteří se zajímají o peněžní trh, hledají bezpečné a stabilní investice s nízkým rizikem a přiměřeným výnosem. Tyto investice mohou být vhodné pro krátkodobé parkování finančních prostředků a jako součást dlouhodobého finančního plánu. Ačkoliv je peněžní trh důležitou součástí finančního trhu a má zásadní význam pro centrální banky, investoři jej mnohdy využívají mnohem více než je zdrávo.
V základu můžeme finanční produkty peněžního trhu rozdělit na dva druhy – vkladové a investiční. Tento článek se věnuje vkladovým produktům a na investiční se zaměříme později.
Existuje řada různých typů vkladových produktů, které pomáhají lidem zhodnocovat své finance a zároveň získávat určitou formu bezpečnosti. Vklady jsou většinou pojištěny Garančním systémem pojištění vkladů, ale není to vždy pravidlem. Jedná se o následující produkty.
Spořící účty
Spořicí účet je finanční produkt, který umožňuje ukládat finanční prostředky s maximální flexibilitou. Naspořené prostředky lze využít kdykoliv a bez jakýchkoliv omezení. Banky poskytují spořicí účty jako bezpečný a pohodlný způsob, jak uložit peníze a zároveň získat mírný úrok. Tyto účty nabízejí vyšší úrokové sazby než běžné účty.
Ze zákona spořící účty podléhají pojištění vkladů Garančním systémem pojištění vkladů. Zároveň výběry mohou být podmíněné výpovědní dobou, zpravidla v řádech dní, týdnů a někdy i jednotek měsíců. Úrokovou sazbu banky stanovují jednak pro určitý peněžní objem – zpravidla úročí do výše určitého zůstatku, a zároveň výpovědní doba napomáhá k lepší úrokové sazbě.
Spořící účty jsou pro banky určité riziko, jelikož s uloženými penězi (depozity) nadále hospodaří, respektive je investují. Vzhledem k tomu, že spořící účty lze vybrat prakticky kdykoliv, musí mít banka vždy dostatečnou rezervu na jejich vyplácení. I z tohoto důvodu nejsou spořící účty příliš atraktivní z pohledu potenciálního výnosu.
Primárně jsou vhodné na držení likvidní rezervy nebo krátkodobých peněz, které bude nutné např. do 3 měsíců vybrat a použít. Osobně nazývám využívání spořících účtů ve smyslu ochrany peněz před inflací jako nefunkční. Takže ačkoliv spořící účet nabízí naprosté bezpečí v kombinaci s pojištěním vkladů, tak vám dává garanci, že dlouhodobě proděláte na inflaci.
Vkladní knížky
Vkladní knížka je tradiční finanční produkt, který umožňuje ukládat finanční prostředky. Jedná se o fyzický dokument vedený na jméno majitele, ve kterém banka zaznamenává celkové vklady a úroky. Tyto knížky se vydávají bankami a přinášejí uživateli stálou úrokovou sazbu po dobu trvání vkladu. Tyto produkty bývaly často základem pro začínající spoření a poskytovaly jednoduchý a stabilní způsob, jak ukládat peníze.
Dříve byly vkladní knížky často používaným finančním produktem, nicméně v současné době jsou již téměř úplně nahrazeny elektronickými formami spoření, zejména spořicími účty. I z tohoto důvodu poskytují banky téměř nulové úroky a založení vkladní knížky tak úplně postrádá smysl.
Termínované vklady
Termínované vklady řadíme mezi finanční produkty, které umožňují uložit finanční prostředky na určitou dobu a získat výhodnější úrokovou sazbu než u běžných spořicích účtů. Tyto vklady většinou nabízejí přímo banky a po dobu trvání vkladu nelze vybrat finanční prostředky bez sankcí. Termínované vklady jsou určené pro lidi a firmy, které nepotřebují přístup ke svým finančním prostředkům po dobu trvání vkladu a chtějí získat výhodnější úrokovou sazbu. Tyto produkty jsou vhodným způsobem pro začínající spoření a pro vklady s dlouhodobým horizontem.
K termínovaným vkladům se připodobňují spořící účty s výpovědním lhůtou. Avšak důležitým rozdílem je, že termínovaný vklad počíná běžet dnem založení vkladu a končí po uplynutí smluvené doby. U spořícího účtu počíná běžet výpovědní lhůta až ve chvíli podání žádosti o výběr. Z tohoto pohledu může být spořící účet dokonce záludnější ve chvíli, kdy potřebujete peníze rychle vybrat. U termínovaného vkladu je stále možné zvážit výběr i přes sankci stanovenou bankou, avšak slouží pouze pro jednorázové vklady. Zkrátka není tak flexibilní jako spořící účet.
Rozdělení dle trvání vkladu
- krátkodobé – od jednoho měsíce až po 12 měsíců, většinou nezajímavá úroková sazba
- střednědobé – trvání jeden až dva roky, tyto již mívají zajímavější úrok než spořící účty
- dlouhodobé – zpravidla dva až deset let, úroková sazba bývá podobná či vyšší střednědobým
Nutno podotknout, že banky běžně zvýhodňují úrokovou sazbu v řádech desetin procent oproti spořícím účtům. Pokud chce investor uložit peníze dlouhodobě, nad dva roky, může být mnohem zajímavější jít cestou investičních finančních produktů. Vyhne se vázací lhůtě a zároveň může získat zajímavější výnos.
Stavební spoření
Finanční produkt stavební spoření kombinuje výhody a nevýhody spořících účtů a termínovaných vkladů. Primárně se jednalo o spoření za účelem výstavby, koupě nebo rekonstrukci nemovitosti v kombinaci s překlenovacím úvěrem, každopádně lze stavební spoření využívat jen jako spořící produkt. Stavební spoření charakterizuje pravidelné měsíčním spořením po dobu zákonného období (aktuálně 6 let). Po splnění podmínek lze požádat o účelový úvěr na řešení bytové potřeby.
Hlavní výhodou proti spořícím účtům je státní podpora, která se určuje dle výše vkladů. Právě tato státní podpora je nyní v médiích často diskutované téma, protože bude pravděpodobně snížena či zrušena. Nastavená úroková sazba i cílová částka je závazná a po dobu zákonné lhůty neměnná. Avšak státní příspěvek poskytuje ministerstvo financí a mohou ho kdykoliv změnit.
Historická výše státní podpory
- do roku 2003 činila 25 % z výše vkladů, maximálně 4 500 Kč ročně
- od roku 2004 do roku 2010 činila 15 % z výše vkladů, maximálně 3 000 Kč ročně
- od roku 2011 do současnosti (do roku 2023) činila 10 % z výše vkladů, maximálně 2 000 Kč ročně
- od roku 2024 pravděpodobně dojde ke snížení, či úplnému zrušení
Právě státní podpora je jediná věc, která dává stavebnímu spoření smysl. Základní úrokové sazby jsou srovnatelné nebo dokonce mnohem nižší než na spořících účtech a termínovaných vkladech. Po započtení státní podpory se však dostaneme na mnohem zajímavější čísla. Je zřejmé, že dojde-li k razantnímu snížení nebo zrušení státní podpory, bude stavební spoření zcela postrádat smysl a stane se ke spoření naprosto nepoužitelným.
Otázkou zůstává, zda budou chtít stavební spořitelny tento druh produktu zachránit. Pokud ano, budou muset spořitelny dorovnat alespoň úrokové sazby spořících účtů. Je třeba myslet na to, že se jedná o poměrně dlouhodobý produkt s vázací lhůtou 6 let. Výhodou je variabilita vkladů, ale jinak je likvidita stavebních spoření otřesná. Výběr je možné provést i dříve, standardně za smluvní pokutu a vrácení všech obdržených státních příspěvků.
Penzijní spoření
Penzijní spoření je dlouhodobý finanční produkt, který slouží k ukládání finančních prostředků pro pozdější penzi. Spoření se často skládá z pravidelných měsíčních plateb, které se investují do určitého portfolia aktiv, jako jsou například akcie, dluhopisy a fondy. Kromě zhodnocení investičního portfolia je penzijní spoření podporováno státem prostřednictvím státního příspěvku, podobně jako u stavebního spoření.
Podpora je dvojího druhu – přímý státní příspěvek na spoření a možnost daňového odpočtu. Aktuálně platí, že při pravidelném vkladu 300 Kč měsíčně máte nárok na státní podporu ve výši 90 Kč. Za vyšší příspěvek pak náleží dalších 20 % příspěvku z rozdílu, maximálně 230 Kč měsíčně. Tedy za 500 Kč získáváte státní příspěvek 130 Kč, za 1 000 Kč měsíčně 230 Kč.
Daňový odpočet se uplatňuje až od příspěvku 1 000 Kč měsíčně. Stávající podmínky umožňují odečíst od základu daně součet vkladů přesahujících 1 000 Kč měsíčně, maximálně 2 000 Kč měsíčně. V takovém případě při vkladu 3 000 Kč měsíčně máte nárok nejen na plnou státní podporu 230 Kč, ale i na snížení základu daně o 24 000 Kč, což se projeví vrácením zaplacené daně (15 %).
Cílem penzijního spoření je zajistit finanční jistotu v penzi a zároveň poskytnout dostatečné finanční zdroje pro život v důchodu. Penzijní spoření je díky podpoře od státu je vhodnou formou dlouhodobého spoření a určitě do portfolia patří. Důležitá je správná volba investiční strategie, což bude předmětem dalších článků ze série Finanční produkty.
Jak s vkladovými produkty pracujeme my?
Pevně věříme, že vkladové produkty do jisté míry patří do každého portfolia. Místo se zde najdeme minimálně pro okamžitou rezervu, která musí zůstat likvidní a vždy po ruce. U většího investičního portfolia nebo firemních investorů můžeme vkladové produkty využívat i ve větší míře, avšak mělo by se jednat o minoritní část portfolia. Peněžní trh je vhodný pro krátkodobé vklady a investice s nízkým rizikem. V příštím článku série si ukážeme, zda může peněžní trh dlouhodobě chránit před inflací.